Zajímavosti ze života v Moskvě

„Rusko je země zázraků, vyjdeš na ulici a zmizíš“. Toto nepříliš známé, ale za to pravdivé přísloví v podstatě říká, že v Rusku je možné téměř všechno.

S tímto se naprosto ztotožňuji a i po 3 měsících strávených v Moskvě často nevycházím z údivu. Tolik protikladů, vzájemně si odporujících faktů a skutečností - to je zkrátka Moskva a Rusko...

... a metro

První jízda moskevským metrem byla naprosto nezapomenutelná. Je únor, půl osmé ráno, teplota -18 °C a malá skupinka českých studentů se spoustou zavazadel se v centru Moskvy vydává hledat metro. Mělo by být nedaleko. Prodíráme se davem spěchajících lidí a zanedlouho nacházíme červené M. Ani jsme nedoufali, že to půjde tak hladce. V tu ránu jsme objektem zájmu mnohých taxíkářů, jejichž cenové nabídky jsou jednoznačně mnohonásobně nadsazené. Stojíme ve frontě na lístky na metro a taxíkáři nepřestávají zkoušet naši důvěřivost. Jeden z nich nás obzvláště pobavil: „Od osmi hodin uzavřou tuto stanici metra na dvě hodiny a vy se nikam nedostanete“, tvrdí. S úsměvem mu děkujeme za nabídku a myslíme si své. V osm hodin se uzavírá stanice metra. Četa „ochráníků“ a policistů blokuje vchod do metra. Dav lidí, který vešel do prostoru metra, se otáčí a valí se ven. Zmateni se ptáme jednoho policisty: „Prosím Vás, nevíte...?“ „Nevím!“, zní jasná odpověď na nedokončenou otázku a také musíme vyklidit prostor.

Otázka, proč je tento vchod do metra uzavřený na dvě hodiny v době největší dopravní špičky a proč jiný vchod do stejné stanice o pár set metrů dál je v normálním provozu, zůstává nezodpovězená. Po několika zážitkových přestupech v metru, kdy sotva stihneme nastoupit a naše zavazadla občas zůstanou přiskřípnutá ve dveřích se přeci jen dostáváme na naši cílovou stanici „metro Universitet“. Poučení: vystupovat a nastupovat v metru je třeba opravdu rychle, na ohleduplnost se příliš nehledí, a že do vás pořád někdo strká? Na to si časem zvykne každý...

... a maršrutky

Maršurtky, řekněme takové dodávky na přepravu cestujících, jsou ve městech jako Moskva neboPetrohrad velice oblíbeným dopravním prostředkem. Je tu snad víc linek maršrutek než linek autobusů a tramvají dohromady. Každá maršrutka má své číslo, vytyčenou trasu a stanovenou taxu - od 20 do 30 rublů (12-18kč). Platí se přímo řidičovi. Pokud sedíte v zadní části vozu, pošlete drobné po ostatních spolucestujících a peníze k řidičovi překvapivě dojdou. Bohužel hned naší první cestu maršurtkou nefungoval opačný tok peněz: řidič-my. Ostatní cestující jsou všímaví a hned se nás hlasitě zastávají a donucují řidiče vrátit nám peníze, na které máme nárok. Zjištění, že se tu najdou čestní lidé, je velice příjemné.

... a ochráníci

Pro Evropana bude určitě jednou z nejpřekvapivějších ruských profesí ochránik. Ochráníky najdete téměř všude a to ve velkém množství - na ulici, v metru, v divadle, v muzeích, v chrámech a v naší Lomonosově univerzitě se to jimi jen hemží. Nejenže už zdaleka uvidíte u každého vchodu skupinu ochráníků, ale i na každém patře jeden sedí a chrání. Z mé zkušenosti mohu říct jeden smutný fakt: pokud se nic neděje, bývají ostražití, prověřují doklady či nahlížejí do polorozepnutých zavazadel, jestli náhodou hned na povrchu tašky něco nepašujete. Když se však jednalo o přepadení a kamarádka se k nim obrátila o pomoc, řekli jí, že „to bude v pořádku a ať si nedělá starosti“.

Ze života v Moskvě

... a moskevská divadla

Nikdy mne nebavilo chodit do divadla tak jako v Moskvě. Dalo by se tu více než 5 měsíců chodit do divadla a každý den do jiného (je jich tu prý 165). Milovníci kultury si tedy rozhodně přijdou na své: v nabídce jsou klasická představení i nejrůznější moderní a velice originální pojetí. Herci patří ke světovým špičkám, přesto někteří Moskvané tvrdí, že úroveň divadla rapidně poklesla. Avšak překvapilo mne zjištění, že mnozí Moskvané ještě nikdy Velké Divadlo nenavštívili; sehnat vstupenky prý není tak jednoduché a ceny jsou značně vysoké - běžné se vstupenky pohybují v rozmezí od 2000 do 16 000 rublů (1200- 9600kč). Navíc byla nová scéna Velkého divadla otevřena až vloni, po šesti letech rekonstrukcí.

Živá fronta

Pro studenty a důchodce funguje ve Velkém divadle speciální sociální systém. Jde o to, že hned brzy ráno se musíte zapsat na spisek před kasou. Tento spisek je obyčejně kus papíru, který založil ten, kdo přišel jako první. Vy musíte najít někoho, kdo zrovna spisek má. Není ovšem výjimkou, že je spisků více nebo že se někam zatoulá. V ideálním případě se vám povede zapsat se a teď už jen zbývá přijít dvě až tři hodiny před představením do tzv. „živé fronty“. Tady čekáte v davu lidí ohraničeném z obou stran kovovým zábradlím. Pokud se najde někdo odvážný, začne frontu organizovat podle pořadí jmen na seznamu. Necelou hodinu před představením se otevřou kasy a ti šťastní odchází se zaslouženou odměnou - lístek do divadla za pouhých 100 rublů (60 Kč), ti méně šťastní s nepořízenou a „příjemně“ stráveným dnem zapít svůj žal. Avšak kulturní zážitek z Velkého divadla za to opravdu stojí! Avšak i to je nic ve srovnání se zážitky z největšího divadla v Rusku jménem Moskva.

Kdo nezažije, nepochopí. A ten, kdo zažije? „Rusko můžete milovat nebo nenávidět, rozumem ho pochopit nelze“, říká staré ruské přísloví. A já jsem se do něj zamilovala...

Autor: Pavla Tomášková, průvodkyně cestovní kanceláře Mundo, která pořádá poznávací zájezdy Moskva , Petrohrad a Pobaltí

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.