Už v roce 654 př.n.l. zde založili Féničané přístav a nazvali jej Ibossim (Ibsim – ostrov borovic). Po asyrské invazi byla Ibiza pod římskou nadvládou. Na tomto ostrově se vyráběly barvy, těžila sůl a zpracovávala vlna. V 15. a 16. století prudce klesl počet obyvatel a ostrov se stával často terčem pirátských nájezdů. Staré město v Ibize mělo početné obranné hradby, které byly postupem času obnovovány, lidé osídlovali vnitrozemí. Obyvatelé se v nouzi sami stávali piráty. Tato éra korzárů byla ukončena na začátku 19. století. Z Velké Británie sem sice přijíždí zámožnější turisté, ale občanská válka ve Španělsku a druhá světová válka tento zdroj příjmů pro ostrov přerušily. Na konci padesátých let se stává Ibiza turisticky atraktivní destinací a tento stav trvá dodnes. V současné době patří Ibiza k Baleárskému autonomnímu společenství.

Největším a hlavním městem je zde město stejného jména jako ostrov - Ibiza, k více osídleným městům patří Santa Eularia des Rui a Sant Antoni de Portmani. Klima je zde příjemné – velmi mírná zima kolem 15°C, mráz a sníh je tu výjimečně. Léto trvá od června do září, teploty kolem 30°C, hodně slunce a velmi málo deště.

Ostrov je vyhledávanou turistickou destinací hlavně pro mladé. Je to kvůli atraktivnímu nočnímu životu a zábavám. Ty jsou lákadlem převážně v hlavním městě a na západním pobřeží v Sant Antoniu. Hotely, restaurace, puby, diskotéky, elektronická taneční hudba.

Ovšem i zde se dá trávit poklidnější dovolená. Velká část ostrova byla vyhlášena světovým kulturním dědictvím. Na jihovýchodní části ostrova najdeme přírodní park El Parque natural de Ses Salines. Je zde zachovalý úžasný ekosystém, rozmanitá fauna a flora, zahrnující i mořské dno. Můžete zde vidět i tzv. saliny - místa, kde se těží sůl již po staletí stejným způsobem.

Kostely, muzea a obranné věže – to je historie Ibizy. Za prohlídku stojí také dnes již nefunkční maják Far de ses Coves Blanques v Sant Antoniu. V Sant Antoniu stojí památník Kryštofa Kolumba a Ibiza je údajně jeho rodištěm.